Znak 3 x.JPG

Klub hledačů HP Tachov

Vítejte na našich stránkách.

AH2 097.jpg
Snímek 038.jpg
AH2 103.jpg
Kopie - AH2 101.jpg
Kopie -  NŽH 1964, velký (2).jpg
Hr. M..jpg
74604.jpg
Bez názvu1y.jpg
Známka s číslem 27475.
V roce 1946 jsem jako šestiletý se s rodiči přistěhoval do Tachova. Rodiče se tehdy byli se mnou podívat na „Novém židovském hřbitově“, kde koncem války bylo spáleno velké množství vězňů z transportu smrti. Tehdy se tam válelo ještě množství pozůstatků po spálených vězních jako části obuvi, opasků, lžic apod. Zdi oplocení byly silně očouzené a byla o ně opřena opálená velká plechová nosítka. To místo ve mně zanechalo nezapomenutelnou hroznou vzpomínku.
V roce 1987 jsem pracoval na oplocení kolem tohoto hřbitova, ze kterého se mezi tím stal „Urnový háj“. V jednom místě u plotu jsem našel kruhovou zinkovou známku s vyraženým číslem 27475, na které bylo vidět, že prošla ohněm. Domníval jsem se, že by mohla patřit nějakému vojáku, který tam byl spálen v polovině dubna 1945. Pátral jsem na různých místech po Evropě, ale vojenská známka to nebyla. Moje pátrání nebylo ale tak marné. Z Prahy jsem dostal tři zápisy z vyšetřování o tzv. Transportu smrti. Dva byly z výpovědí svědků – vlakvedoucího, který doprovázel transport smrti, náčelníka tachovské železniční stanice a třetí od velitele SNB v Tachově. A tak jsem se dozvěděl trochu pravdy o Transportu smrti, který přijel z Buchenwaldu do Tachova 13. dubna 1945.
Transport smrti.
Dne 13. dubna 1945 přijel na tachovské nádraží zvláštní vlak. V otevřených vysokostěnných nákladních vagonech byli vězni. Živí i mrtví. Po skončení války byl na SNB v Tachově vyslýchán vlakvedoucí Hugo Lauber, který do vyšetřovacího protokolu uvedl:
Dne 13. dubna 1945 v dopoledních hodinách jsem jel jako vlakvedoucí s transportem vězňů vlakem sestávajícím se asi z 52 vagonů z Plané do Tachova. Když jsem v Plané přijímal vlakovou soupravu, viděl jsem, že jeden zadní vagon byl naplněn mrtvolami. V druhém voze byly též mrtvoly, tento však nebyl plný. Na každém vagonu střežili vězně dva SS mani, kteří vězně tloukli pažbou pušek a též stříleli. Transport pozůstával z osob různých národností, Češi, Němci, Poláci, Francouzi, Židé a též jsem tam viděl jednoho černocha. Během jízdy vlakem jsem slyšel střelbu z vagonů. Když jsme přijeli do Tachova, bylo nádraží obsazeno četnictvem a policií. Na nádraží při vystupování zůstalo ve vagonech několik mrtvol, které pak vězni museli odnášet na hromadu. Některé mrtvoly již byly v rozkladu. Viděl jsem na nádraží, že SS mani vězně kopali a bili. Jeden vězeň, který vysílením nemohl vstát, byl SSmanem střelen malou pistolí do záhlaví a z úst se mu vyhrnula krev. Vězňů bylo asi kolem 2000 a snad byli z Buchenwaldu. Co se dělo pak cestou z nádraží do Schönbrunu (Studánka) není mi známo.

Velitel tachovské stanice SNB vrchní strážmistr Jíša vypracoval pro Repatriační odbor – pátrací oddělení Ministerstva ochrany práce a soc. péče, toto hlášení:
1) Transport politických vězňů přijel dne 13. dubna 1945 v dopoledních hodinách vlakem na nádraží do Tachova. Uvedený transport byl převážen z koncentračního tábora Buchenwaldu do Flossenbürgu a po vystoupení na nádraží v Tachově šel pěšky po okresní silnici přes obec Schönbrun (Studánka) k obci Schönwaldu (Lesná) a pak dále k státní hranici.
2) Transport se skládal ze skupin asi o počtu 100 vězňů a každá skupina byla doprovázena SS many a příslušníky Volkssturmu.Transport šel pěšky a byl doprovázen jen několika povozy, které sloužily k přepravě vězňů chůze neschopných.
3) Transport se skládal z politických vězňů, mužů a hochů starších 14 let, Židů a též byl viděn v transportu i jeden černoch.
4) V transportu byly zastoupeny všechny národnosti a to: Poláci, Francouzi, Němci a jiné národnosti.
5) Celkový počet vězňů byl asi 1500 až 2000 osob.
6) Do Tachova přijel transport od Chebu a přivezl 2 železniční vagony mrtvol vězňů v počtu asi 400, dále při vystupování na nádraží v Tachově a při transportu po okresní silnici k obci Schönwaldu jich bylo postříleno a jinak pobito asi 200. Vězňové, kteří na cestě padli vysílením, byli SS many na místě zastřeleni. Národnost těchto zastřelených nebyla zjištěna.
7) Transport byl doprovázen příslušníky SS a Volkssturmu. Velitel SS byl v hodnosti poručíka SS. SS mani mluvili německy a jejich jména nemohla být zjištěna.
8) Vězně ubíjeli a stříleli SS mani samovolně a bez rozkazu.
9) Mrtvoly dovezených vězňů vlakem a vězňů pobitých cestou byly pak sváženy nákladními auty na místní židovský hřbitov v Tachově, kde byly po několik dní páleny v petroleji a dehtu.
10) Na židovském hřbitově v Tachově bylo spáleno asi 500 až 600 osob. Tyto byly páleny za asistence policie a Volkssturmu, dozor na spalování mrtvol měl strážník Josef Weidl z Tachova, který dne 3. 5.1945 spáchal sebevraždu. Dalších 15 zastřelených vězňů bylo spáleno za obcí Schönbrunn asi 1 1/2 km od obce v místech, kde stojí železný křížek u silnice. Místa, kde byly mrtvoly páleny, jsou dosud znatelná ohniště.

Podle těchto výpovědí jsem napsal do místních novin článek o tomto transportu smrti. Možná, že potom za dva roky v roce 1989 byl na „Urnovém háji“ postaven památník „ Obětem druhé světové války“ a na plechové desce je napsáno, co se tam stalo. Nelíbí se mi na ni to slovo Nový, památník … , starý památník tam nikdy nebyl. Nebylo tam vůbec nic. Ještě jsem nenašel odpověď na otázku – proč to trvalo 44 roků po skončení války postavit na největším masovém hrobu v České republice obětem Transportu smrti pomník?
Ještě k té kruhové známce s číslem 27475. Podařilo se mi zjistit, že tyto známky dostávali Němci z východních zemí, kteří utíkali koncem války před Sovětskou armádou na západ. Ale jméno majitele té známky se mi ještě nepodařilo zjistit.
FS
Ukázkový odkaz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one