Znak 3 x.JPG

Klub hledačů HP Tachov

Vítejte na našich stránkách.

Uložený snímek 118.jpg
Uložený snímek 119.jpg
Uložený snímek 120.jpg
Uložený snímek 121.jpg
Uložený snímek 123.jpg
Uložený snímek 124.jpg
Uložený snímek 125.jpg
Uložený snímek 126.jpg
Východní chodba prochází kolem fotbalového hřiště v Kokašicích, jižně od vesnice Břetislav, pod Čelivským potokem a stoupá do prudkého svahu asi 1,5 km jihozápadně od Okrouhlého Hradiště. Zde na plošině ohraničené ze tří stran srázy také mohlo být hradiště. Dále chodba pokračuje směrem na Daňkov. Před Daňkovem prochází pod troskami bývalého ovčína a těsně pod daňkovskýn statkem se napojuje do chodby vedoucí z Gutštejna na sever. Tato spojnice hradů Krasíkova a Gutštejna je dlouhá 6,8 km. Tím se uzavřel okruh čtyř známých hradů Gutštejna, Falkštejna, Bezdružic a Krasíkova kolem Konstantinových Lázní. Co ale bylo nebo co stálo na Kozím vrchu, Ostřížím Hrádku, Špičáku, Ovčím vrchu a na plošině pod Okrouhlím Hradištěm kam vedou chodby a virgule tam určuje stopy po nějaké výstavbě, je zatím záhada.
Většina archeologů na podzemní chodby nevěří. Jejich argumentace na existenci chodeb je: kdo by to kopal, proč, jak a kdo by to financoval. Proč by se spojovaly hrady, když jejich majitelé byli jednou přátelé a za chvilku byli nepřátelé.

Co když ale podzemní chodby budovali už v 8.a 9.stol. Slované?
Ale co když podzemní chodby byly vybudovány ještě dříve a to v období vlády Keltů?
Jediné písemné zprávy o Keltech máme od Římanů, kteří s Kelty vedli dlouhodobé války. Popisují je jako udatné bojovníky a v době míru si je najímali do svého vojska jako žoldnéře. V knize Keltové, kterou napsal Peter Berrefford Ellis se píše:
Ve své době ovládli Keltové starověkou Evropu ze západu na východ od Irska po Čechy, Moravu, Slovensko a Turecko a ze severu na jih od Belgie po Španělsko a Itálii. Pokusili se o státní převrat v ptolemainovském Egyptě, vyplenili Řím, napadli Řecko a zničili všechny armády, které proti nim řecké městské státy vyslaly. Nikdy sice nevybudovali říši obdobnou říši římské, ale jednotlivé keltské kmeny a jejich konfederace se rozlily po celém starověkém světě a v každém dobytém území se usazovaly jako vládnoucí skupiny. Stihli přitom vytvořit svébytnou a fascinující kulturu, opírající se o tajemnou filozofii a mýty a prosluli jako válečníci a řemeslníci. I když Keltové znali písmo, nesměli písemně nic zaznamenávat. Jejich kněží, nazývaní druidové, se museli všechno naučit zpaměti. Toto učení prý trvalo až dvacet let.

Uměli už Keltové razit chodby? Je to možné i když historie o tom mlčí. Jako válečníci se dostali až do Malé Asie, kde se mohli ražení chodeb naučit, nebo si odtud přivést otroky, kteří zde, na jejich území pro ně pracovali a chodby razili. V časopisu Speleo, geolog Václav Cílek píše o tzv. kanátech. Jsou to umělé podzemní chodby přivádějící samospádem vodu z hor do pouští. Představují nesmírně důležitý civilizační vynález, který již téměř před třemi tisíci roky umožnil osídlení pouští severní Afriky a pustinné části Asie mezi Tureckem a Čínou. Některé tyto podzemní chodby, které přiváděly vodu z hor do měst v pouštích jsou dlouhé až 60 km. Na ražení těchto chodeb používali jednoduchou techniku. Každých 30-50 metrů vyrazili pomocné světlíky sloužící k vytahování materiálu a k větrání. Přímý směr udržovali pomocí dvou lamp položených na počvu (spodní část chodby ) pár metrů od sebe a kontrolovali zda se plameny kryjí. K docílení roviny nebo úklonu používali provaz. Napnuli jej a kápli na něj vodu.Pokud se kapka na provaze pohybovala nebylo dosaženo roviny. Možná, že se taková technika při ražení chodeb mohla používat i u nás.
Ukázkový odkaz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one