Znak 3 x.JPG

Klub hledačů HP Tachov

Vítejte na našich stránkách.

Konstantinolázeňský okruh

Tento okruh jsem dělal dvanáct roků.

Konstantinolázeňský okruh. Tento okruh jsem dělal dvanáct roků. Ještě než začnu popisovat virgulí označené podzemní chodby, pokusím se vysvětlit moji techniku jejich vyhledávání.

Na hledání používám malou virguli tzv. vlašťovku. Za léta hledání jsem si vypracoval možná zajímavou hledací techniku. Virgule mi ukazuje směr a levou nohou chodím po pravé straně dutiny. Tak mohu obejít celý tvar dutiny. Tímto způsobem se nejlépe hledá v zimě na čerstvém sněhu. Terénní nerovnosti neruší, sleduje se jen kam ukazuje virgule a ve sněhu se viditelně vyšlapou obrysy dutiny nebo chodby. Když má chodba úrovňovou odbočku vpravo,tak virgule ji zaznamená a pokračuje ve směru odbočky.Odbočku vlevo nezaznamená. Mimoúrovňovou křižovatku virgule také nezaznamená.

 

Jak jsem objevil Konstantinolázeňský okruh.


V roce 1995 mi na hradě Gutštejn, virgule ukázala chodbu vycházející z hradu směrem na sever k Daňkovu dvoru. Kousek za hradem, v zatáčce cesty u velké borovice je odbočka na východ. Tato chodba vede po hřebeni dolu až k potoku Hadovka. Hlavní chodba ale pokračuje dále na sever kolem kravína až na Kozí vrch, který je vzdálený 2,5 km od hradu. Dál jsem v tom prostoru přestal hledat, ale možná osud tomu chtěl jinak. O rok později jsem měl besedu u skautů v Konstantinových Lázních o potápění (30 let jsem se věnoval potápění). Ale než jsem začal povídat,tak jsem jim také nabídl povídání o hledání pokladů. Samozřejmě vyhrály poklady. Při besedě jsem se zmínil o chodbě, která vede z Gutštejna na Kozí vrch. Jeden skaut mi oponoval, že prý podle pověsti má ale vést chodba z Gutštejna až na Falkštejn. Protože Kozí vrch je mezi Gutštejnem a Falkštejnem, domluvili jsme se, že o víkendu uděláme výpravu na Kozí vrch a budeme hledat pokračování chodby.
Pokračování chodby jsme našli a šli jsme lesem jak nás virgule vedla. Na jednom ostrohu virgule začala zmatkovat. Bylo to zajímavé místo o kterém jsme se domnívali, že zde mohl kdysi stát nějaký hrádek. Tak jsme to místo nazvali po skautském oddílu Ostříží Hrádek.
Chodba pokračovala dál a posledních 100 metrů jsme se prodírali houštinou a přišli jsme přesně do středu místa, kde stával hrad Falkštejn. Po samotném hradu,který stál na ostrohu, zůstal jen hluboký příkop, který ho ze západní strany chránil. Vzdušnou čarou jsou hrady od sebe vzdáleny asi 4 km.

Namlsal jsem se tím nálezem a zaměřil jsem se na Bezdružický zámek, který stojí na místě dřívějšího hradu,který vznikl snad ve čtrnáctém století.
Obešel jsem zámek a virgule zachytila, že ze zámku vychází čtyři chodby. Začal jsem tou, která vede na sever. Ze zámku chodba směřuje nejprve k Českému mlýnu a ještě před ním se v úžlabině chodba stáčí na severovýchod a stoupá na kótu 595 zvanou Špičák. Na skalním ostrohu Špičáku je místo, na němž kdysi mohlo stát nějaké hradiště nebo tvrz. V terénu, kde končí chodba je propadlina o průměru 80 cm a hloubce asi 30 cm. Vzdálenost mezi Špičákem a bezdružickým zámkem je vzdušnou čarou jeden kilometr.

Druhá chodba,která z bezdružického zámku směřuje na východ, prochází kolem kostela a za hřbitovem se stáčí na jihovýchod.(Asi 1 km nad Novou Vsí stávala kaplička pod kterou chodba vedla.) Když jsem se dostal nad silnici vedoucí z Nové Vsi do Krsů, domníval jsem se,že chodba pokračuje na Falkštejn. I když jsem věděl,kde se Falkštejn nalézá, virgule mne nechtěla k němu pustit, neustále mne tlačila doprava. Asi po jednom kilometru chůze lesem jsem byl překvapen, že mne virgule zavedla na Ostříží Hrádek. Z Falkštejna jsem pak také našel chodbu,která se do chodby Bezdružice Ostříží Hrádek napojila. Z Bezdružic na obě místa je to asi 5 km.

Třetí chodba, která vede z Bezdružického zámku na jih, se asi po půl kilometru stáčí k jihozápadu a směřuje na Horní Polžice. Asi 600 metrů před nimi podchází pod silnicí a vede na vrchol Ovčího vrchu na kótu 694, která je nad bývalou rasovnou. Vzdušnou čarou je vzdálenost mezi zámkem a kótou 694 asi 2850 metrů.

Čtvrtá chodba ze zámku vede na západ do údolí pod Řešínem a pokračuje směrem k Novému Dvoru. O této chodbě je zpráva na jiném místě.

Nejvýznačnější hrad Krasíkov - Švanberk jsem si nechal na konec. Na stolové hoře na které hrad stojí je zřícenina významného hradu, která je s kostelem viditelná z dalekého okolí. Stolovou horu jsem po jejím úpatí obešel a narazil jsem na dvě chodby. Jedna vede na sever a druhá na východ. Ta severní mne zavedla zase do míst na Ovčím vrchu, na kótu 694 na kterou jsem se dostal už od Bezdružic. Z tohoto místa je nádherný rozhled po celé bezdružické krajině. Na tomto místě určitě mohlo být nějaké hradiště nebo tvrz.

Východní chodba prochází kolem fotbalového hřiště v Kokašicích, jižně od vesnice Břetislav, pod Čelivským potokem a stoupá do prudkého svahu asi 1,5 km jihozápadně od Okrouhlého Hradiště. Zde na plošině ohraničené ze tří stran srázy také mohlo být hradiště. Dále chodba pokračuje směrem na Daňkov. Před Daňkovem prochází pod troskami bývalého ovčína a těsně pod daňkovskýn statkem se napojuje do chodby vedoucí z Gutštejna na sever. Tato spojnice hradů Krasíkova a Gutštejna je dlouhá 6,8 km. Tím se uzavřel okruh čtyř známých hradů Gutštejna, Falkštejna, Bezdružic a Krasíkova kolem Konstantinových Lázní. Co ale bylo nebo co stálo na
Kozím vrchu, Ostřížím Hrádku, Špičáku, Ovčím vrchu a na plošině pod Okrouhlím Hradištěm kam vedou chodby a virgule tam určuje stopy po nějaké výstavbě, je zatím záhada.
Většina archeologů na podzemní chodby nevěří. Jejich argumentace na existenci chodeb je: kdo by to kopal, proč, jak a kdo by to financoval. Proč by se spojovaly hrady, když jejich majitelé byli jednou přátelé a za chvilku byli nepřátelé.

Co když ale podzemní chodby budovali už v 8.a 9.stol. Slované?
Ale co když podzemní chodby byly vybudovány ještě dříve a to v období vlády Keltů?
Jediné písemné zprávy o Keltech máme od Římanů, kteří s Kelty vedli dlouhodobé války. Popisují je jako udatné bojovníky a v době míru si je najímali do svého vojska jako žoldnéře. V knize Keltové, kterou napsal
Peter Berrefford Ellis se píše:
Ve své době ovládli Keltové starověkou Evropu ze západu na východ od Irska po Čechy, Moravu, Slovensko a Turecko a ze severu na jih od Belgie po Španělsko a Itálii. Pokusili se o státní převrat v ptolemainovském Egyptě, vyplenili Řím, napadli Řecko a zničili všechny armády, které proti nim řecké městské státy vyslaly. Nikdy sice nevybudovali říši obdobnou říši římské, ale jednotlivé keltské kmeny a jejich konfederace se rozlily po celém starověkém světě a v každém dobytém území se usazovaly jako vládnoucí skupiny. Stihli přitom vytvořit svébytnou a fascinující kulturu, opírající se o tajemnou filozofii a mýty a prosluli jako válečníci a řemeslníci. I když Keltové znali písmo, nesměli písemně nic zaznamenávat. Jejich kněží, nazývaní druidové, se museli všechno naučit zpaměti. Toto učení prý trvalo až dvacet let.

Uměli už Keltové razit chodby? Je to možné i když historie o tom mlčí. Jako válečníci se dostali až do Malé Asie, kde se mohli ražení chodeb naučit, nebo si odtud přivést otroky, kteří zde, na jejich území pro ně pracovali a chodby razili. V časopisu Speleo, geolog
Václav Cílek píše o tzv. kanátech. Jsou to umělé podzemní chodby přivádějící samospádem vodu z hor do pouští. Představují nesmírně důležitý civilizační vynález, který již téměř před třemi tisíci roky umožnil osídlení pouští severní Afriky a pustinné části Asie mezi Tureckem a Čínou. Některé tyto podzemní chodby, které přiváděly vodu z hor do měst v pouštích jsou dlouhé až 60 km. Na ražení těchto chodeb používali jednoduchou techniku. Každých 30-50 metrů vyrazili pomocné světlíky sloužící k vytahování materiálu a k větrání. Přímý směr udržovali pomocí dvou lamp položených na počvu (spodní část chodby ) pár metrů od sebe a kontrolovali zda se plameny kryjí. K docílení roviny nebo úklonu používali provaz. Napnuli jej a kápli na něj vodu.Pokud se kapka na provaze pohybovala nebylo dosaženo roviny. Možná, že se taková technika při ražení chodeb mohla používat i u nás.

10.05.2014 14:19:57
Soukup František
Ukázkový odkaz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one